MŮJ AMBULANTNÍ POROD

Dříve než se začnete chytat za hlavu, chtěla bych vám říct menší statistiku ambulantních porodů. Například v roce 2018 bylo v ČR evidováno 329 ambulantních porodů.

A teď už k tomu našemu porodu.

Když jsem zjistila, že jsem po třetí těhotná, nenapadlo mě, že budu vůbec přemýšlet nad ambulantním porodem. Bohužel ale okolnosti kolem covidu, mi vnuknuli tuto myšlenku. Samozřejmě toto rozhodnutí nebylo pouze na mně. Potřebovala jsem celou věc důkladně promyslet, najít si informace, které jsou už velmi dostupné a samozřejmě celou věc probrat s partnerem.

Jak už jsem zmínila, jednalo se o již třetí těhotenství, říkala jsem si, že jsem vlastně již zkušená ale pořád jsem měla malinké pochybnosti, vždyť každé těhotenství je jiné, každý porod je jiný a může se stát cokoliv. Naštěstí jsem na rozhodnutí měla dostatek času.

Celou věc jsem probrala s mojí gynekoložkou, která mi sdělila svůj osobní názor a domluvili jsme se, že pokud by byl nějaký problém, mohu jí kdykoliv navštívit. Shodly jsme se na tom, že přeci jen už mi není 20 let a jedná se o porod po 10.letech.

Další důležitou osobou byl partner. V něm jsem měla tu největší oporu. Nejprve jsme se domluvili, že i kdyby se kdokoliv chtěl stavět třeba na hlavu, tak bude u porodu. Ohledně ambulantního porodu jsme se domluvili tak, že pokud budu já i malinká v pořádku a budu vědět že vše zvládnu, tak po porodu odejdeme domů.

Dále se doporučuje, domluvit se přímo s dětským lékařem ke kterému se miminko registruje, tady ovšem bývá většinou problém. To jsme tedy nechali osudu.

Dne 13.4.2021 kdy už jsem 5 dní přenášela, jsem se ráno kolem půl 4 vzbudila s tím, že jdu na záchod. Zde mi ale najednou praskla plodová voda :-D Šla jsem tedy vzbudit partnera s tím, že rodím. Tomu se moc vstávat nechtělo, protože si myslel, že si dělám srandu, jak jsme už dlouho čekali na příchod dcery :-D Nakonec, ale vstal. Ještě aby ne, vždyť šlo o porod jeho vysněné holčičky. V klidu jsme zabalili věci, oblékli se a taková ta klasika. Vše trvalo cca 30 min. Poté jsme nechali synovi, kterému je 9 let vzkaz, že jsme jeli do porodnice a vyrazili z domu. V tu chvíli jsme měla už kontrakce po cca minutě a půl, takže cesta k autu se nám prodloužila o moje přestávky na dýchání :-D

Do porodnice jsme přijeli ve 4:12, udělala se všechna potřebná vyšetření jako monitor, sepsání papírů atd. Porodní asistentka ale zpozorovala, že tohle bude hodně rychlé, poslala tedy sestřičku pro partnera se slovy, že pokud chce být u porodu, ať se jde rychle převléknout. Bohužel se zjistilo, že plodová voda pouze odtéká, ale nepraskla úplně.

Šly jsme tedy na porodní box, kde už čekal partner, lehla jsem si, propíchli mi vodu, u které zjistili že je již zkažená díky přenášení a v tu chvíli mi blesklo hlavou, že pokud se nechci dlouho trápit a mít to rychle za sebou, musím udělat dvě věci, uklidnit se, a pořádně zatlačit. Sestřička se nás zeptala, zda máme nějaké přání ohledně porodu, například ambulantní porod, což mi moc pomohlo, abych se uklidnila. Řekli partnerovi ať jde tedy rychle za sestřičkou na dětské oddělení a řekne jí, že máme zájem o ambulantní porod. Partner mi byl po celou dobu velkou oporou, a tak jak jsem si to vysnila, tak to i proběhlo. Doslova jsem 3x zatlačila a malá se narodila.

Dcerka Šárka, přišla na svět v 5:04 s mírami 52 cm a 3950 g. Po porodu dcerku klasicky ošetřili, u čehož mohl být partner přítomný, poté jí donesl zpět za mnou, nechtěli, aby byl přítomný mému šití :-D

Po celou dobu nás nechali všechny spolu, za což jsme moc rádi. Po nějaké chvilce přišla sestřička z dětského oddělení, aby nám vysvětlila, že nám nechce bránit v odchodu domů, ale že by bylo lepší počkat, až přijde dětská lékařka a budou výsledky CRP po tom, co malinká spolykala zkaženou plodovou vodu. S tím jsme samozřejmě souhlasili. Já si odpočinula, nasnídali jsme se, osprchovala jsem se a užívali jsme se mazlení s malinkou. Zavolali jsme synovi, aby byl klidnější a řekli mu, že brzo přijedeme se sestřičkou domů.

Nakonec jsme odešli v 9:44 domů.

Mohu z vlastní zkušenosti říct, že ambulantní porod byl pro mě i pro partnera krásný zážitek a ta nejlepší volba. To, že nemusíte ležet někde v nemocnici, ale užívat si s miminkem hned domácí pohodu, být všichni spolu a užívat si to, je nádherný pocit. Jsem ráda, že existuje tato možnost, že už i v nemocnicích s tím nemají problém, teda alespoň tady v Teplicích a že jsme měli tu možnost toto zažít. Pokud by někdo zvažoval tuto možnost porodu, tak za nás všechny mohu říct, že pokud si jste jistí, máte oporu, víte že to zvládnete a že je vše v pořádku, tak do toho běžte.

Pokud by někoho zajímal naopak nepříjemný zážitek po porodu s dětskou lékařkou a o jejím pohledu na ambulantní porod, nechte mi zde komentář, a já se o tom trošku rozepíšu. Protože odchodem domů nic nekončí. Snad jsem vám tedy trošku osvětlila téma ambulantní porod a budu ráda za každý komentář.

JAK TO BYLO S BÝVALÝM MANŽELEM A SYNEM 1

Jelikož kolem tohoto tématu už 8 let vznikají různé debaty a převážně lži tak bych ráda vše uvedla na pravou míru.
Říkejme mu pan P.

Psal se rok 2010 když jsem poznala svého bývalého manžela, k moji smůle se narodil 31.1. stejně jako můj zesnulý tatínek a pro mojí matku to bylo jakési znamení.
31.12.2010 jsme se vydali slavit silvestr k jeho rodině, později večer jsme šli na místní diskotéku kde jsme to oba znali a tam mě bývalý manžel požádal o ruku. Byla jsem tehdy mladá 20ti letá holka a byla jsem úplně hotová z žádosti o ruku, která proběhla přímo do mikrofonu.

První měsíc po žádosti o ruku byl celkem pěkný, ale jen do chvíle než na mě začal bývalý manžel dělat nátlak ohledně dítěte. Začal mi říkat jak byl chtěl vlastní dítě, že když dcera jezdí ke svému otci tak on chce svoje dítě.

Snažili jsme se přibližně 2 měsíce a když jsem zjistila že jsem těhotná tak jsme se rozhodli že se tedy vezmeme. Bohužel v tu chvíli začali vyplouvat na povrch další skutečnosti. Měsíc před svatbou mě kontaktovala jeho milenka, s tím že si užili a ona je těhotná. Samozřejmě mě to sebralo a já nevěděla co bude dál, sama jsem byla těhotná a měli jsme před svatbou. Slečna naštěstí chtěla zaplatit jen potrat, ten jsem ji zaplatila jelikož můj budoucí manžel tvrdil jak čeká na výplatu.

Tato věta se u nás opakovala, ale velmi často a mě už to začínalo být divné. Rozhodla jsem se tedy že si pan P nevezmu, ale bohužel na mě byl vyvíjen nátlak od moji matky která si stála nekompromisně za tím že si musím pana P vzít a přes to vlak nejede. A tak se 21.března uskutečnila naše svatba.

Bohužel po svatbě přišel začátek pekla. Pan P začal tvrdit, že nedostal výplatu a daně, takhle to tvrdil ještě nějaký čas. Když jsem sundala růžové brýle, zvedla jsem telefon a již jako zákonitá manželka zavolal k panu P do práce. Když jsem na paní účetní spustila, proč můj manžel stále nemá výplatu a daně, tak mě hodně rychle zastavila s tím že můj manžel stejně jako ostatní již vše dostal vyplaceno. Tím dnem se už naše manželství jen vezlo. Najednou jsem nesměla nikam chodit, s nikým komunikovat a jen sedět doma na zadku a být poslušná ženuška.
Jedno květnové ráno jsem ráno otevřela facebook a tam na mě vyskočilo jak moje nejlepší kamarádka píše panu P přímo na zeď ,, V pondělí se ukáže jaký jsi chlap,, . Když přišel večer manžel z práce, oznámil mi že jede v pondělí k rodičům, zeptala jsem se ho jestli si myslí že jsem úplně blbá.
Řekl mi, že to je jen sranda a že mě chce jen paní K prudit.
Od toho dne už jsem byla pro něj blázen, poslouchala jsem ze všech stran pomluvy a lži a to ze všech stran.
Ve chvíli kdy jsem se rozhodla i přes silné city to ukončit jsem panu P napsala že že chci rozvod, sdělil mě že už to podal. Ok, řekla jsem si a šla zařizovat příspěvek na samoživitelku který tehdy bylo možné získat ale tam mi bylo sděleno že musím doložit opis žádosti o rozvod. Pro jistotu jsem si doma sepsala žádost o rozvod a šla jsem na soud s tím že pan P udajně podal žádost o rozvod a že bych potřebovala opis, sdělení paní na informacích o tom že tam nic nemají od pana P mě ani nepřekvapilo. Okamžitě jsem ji tedy dala nachystanou žádost o rozvod.
Jednou jsem si tak seděla doma s moji dcerou, které v tu dobu byli 3 roky, koukáme na televizi a najednou blik a nešla elektřina, zaslechla jsem ale z chodby nějaký ruch, šla jsem se tam tedy podívat a zjistila že mi pán odpojuje elektřinu, prý z důvodu nezaplacení. Ihned jsem tedy volala panu P, protože jsme měli dohodu, že já budu platit nájem a on elektřinu a jídlo. Pan P mi tvrdil že to zaplatil, zkusila mu volat i moje matka a té tvrdil že teda běží do banky to zaplatit, že se asi spletl a nezaplatil to. Bohužel ani po 3 dnech čekání to nebylo zaplacené a musela jsem vše tedy zaplatit já.

Myslela jsem si, že když podám žádost o rozvod a vystěhuji pana P tak tím veškeré zlo končí, ale to jsem se šeredně spletla.
Když jsem byla ve 4.měsíci těhotenství, někdo u mě zazvonil, zvedla jsem kecafón a v něm se ozvali jen nadávky a urážky ze strany sestry pana P, jejího přítele a jejich kamarádky. Položila jsem sluchátko, zavřela dveře do obýváku, přitulila se k dcerce a čekala jsem že je to přejde ale bohužel stále dokola zvonili. Najednou to vše ustalo a já si oddechla, jenže v tu chvíli se ozvalo bouchání na dveře, šla jsem tam a chtěla jim říct ať odejdou, že se malá bojí, ale jen co jsem otevřela dveře tak do mě sestra pana P strčila, za mnou stále dcerka která spadla. Zvedla jsem dcerku a chtěla jsem se s ní rychle schovat do obýváku, držela jsem dveře ale bohužel švagr pana P měl vetší sílu. přiběhla sestra pana P která mě několikrát udeřila do hlavy, a bohužel jak jsem držela dceru tak se několikrát dcera bouchla hlavou o zeď. Chytla jsem jí tedy hlavičku aby si neublížila. Švagr pana P mne začal najednou bouchat pěstí do břicha a mě v tu chvíli došlo o co tady jde. Když přestali a utekli, ihned jsem zavolala sanitku a policii, sanitka přijela během chvilky a odvezli mě s dcerou do nemocnice, obě jsme podstoupily mnoho vyšetření. Naštěstí vše dopadlo dobře a miminku v bříšku se nic nestalo.

Ubytovala jsem se s dcerou na nějaký čas u matky, protože jsem se bála být doma sama a matka bydlela 30 km od Liberce. Jednou když jsem se trošku uklidnila tak jsem se rozhodla že si zajedu pro nějaké věci do Liberce do bytu, když jsem vešla do bytu tak jsem byla ale zhrozená.
Na zemi bylo rozmlácené sklo, vyházené věci ze skříní, z kuchyňské linky, strhané závěsy, no prostě byt jak po vykradení, s čímž nejsem daleko od pravdy. Ohlásila jsem to tedy ihned na policii, ti mi ale řekli že jelikož jsme s panem P manželé a má klíče od bytu tak se to nedá brát jako vykradení ani když je smlouva pouze na mě. Zmizeli moje věci, šperky, peníze a nikoho to nezajímalo.

Tehdy už byl oficiálně pan P s paní K. Ale jak se říká, karma je zdarma. Pan P jel jako spolujezdec někam autem se svým kamarádem a jak tomu osud zřejmě chtěl, měli autonehodu, nebojte nezemřel jen jsem potřebovala udělat drama :-D

Bohužel se z autonehody hodně rychle oklepal a začal mi psát s paní K velmi zajímavé SMS. nejprve to bylo že dítě které čekám není jeho, potom například že mi dají 20 000 Kč na potrat atd.

16.listopadu se mi narodil můj skvělý syn Jiřík, jméno dostal po mém tatínkovi, ovšem tehdy začal běh na dlouhou trať s jeho otcem.

Pokud chcete pokračování, zanechte komentář pod článkem :-)

Deprese a léčba

Je doba, kdy každý druhý bere nějaká antidepresiva či hypnotika.
Na lidi působí stres a někdo tomu holt více propadá. Toto byl bohužel i můj případ.
Nejsem psycholog, ale myslím že moje psychické problémy mají kořeny již z dětství.
Každopádně jsem ráda že o tom dokážu již otevřeně mluvit a třeba tím pomoci ostatním, protože mluvit o tom není nic špatného ani není důvod se za to stydět.
No, ale teď už k mému příběhu.
Moje problémy se začali stupňovat, když mi zemřel taťka. Tehdy propukla moje deprese naplno a začala se stupňovat. Cítila jsem že se něco děje a proto jsem neváhala a navštívila svou obvodní lékařku.Bohužel se to nesetkalo s úspěchem a moje lékařka to brala na lehkou váhu. Pak už stačilo aby se se mnou rozešel přítel a to byla bohužel poslední kapka.

Chvilku před silvestrem roku 2013 jsem bohužel již svoje psychické stavy nezvládla a zvolila tu nejhorší možnost vysvobozeni. Bohužel kdo si nikdy neprošel depresemi nemůže toto pochopit a bude mne odsuzovat a já to beru, ale věřte že se toto může stát i vám.
Chtěla jsem se už vysvobodit sama a zvolila formu vysvobození. V těch nejhorších stavech vám je totiž úplně jedno koho nebo co po sobě zanecháte.
Sáhla jsem tedy po lécích a vínu a rozloučila se s osobou která je pro mne velmi důležitá a doufala že už mě nestihne žádným způsobem zachránit.
Teď už mohu říct, že naštěstí to stihl a sanitka přijela včas a já mohu vidět jak moje děti vyrůstají.
Sanitka mne okamžitě odvezla, vypumpovali mi žaludek a nechali mě ležet na lužku na pohotovosti. Bohužel jsem narazila na doktora který neměl pochopeni se sebevrahy a tak se rozhodl že mě umístí na záchytku. Když mě převezli na záchytku tak se doktor který tam zrovna sloužil podivil nad tím proč mě tam nechali převézt. Dal mi dýchnout a zjistil že nemám ani tolik promile kolik je potřeba k umístěni na záchytku, ale bohužel mě přijmout musel, 2 hodiny mě tam nechal prospat a pak mě poslali domů.
Propuštěním ale celá léčba teprve začala a byl to běh na dlouhou trať. Bohužel v tu chvíli u mě propukla ještě agorafobie a já nedokázala normálně fungovat. Běžné věci jako dojít si například do obchodu pro rohlíky byli najednou nepředstavitelná věc a já musela fungovat navíc s dvěma malými dětmi a nebýt mého okolí tak bych to asi ani nezvládla.
Začala jsem tedy docházet k psychiatričce a k výbornému psychologovi. Během léčby depresí se ale zjistilo že  navíc trpím poruchou příjmu potravy. Bohužel než samotná antidepresiva zabrala tak jsem musela docházet ještě na jakési injekce které mi zajišťovaly že budu schopná alespoň v rámci možností fungovat.
Můj psycholog byl velmi skvělý člověk a myslím že z větší části může on za mé uzdravení. Nicméně léčba trvala dlouho, bohužel antidepresiva nejsou úplně nejlepší volba a já se po roce rozhodla že se vydám raději cestou homeopatik a byla to správná volba.

Chci tímto článkem pouze poukázat na to, že člověk by se neměl bát o svých problémech mluvit, a když se mu stane že mu někdo nechce pomoci tak by to měl zkusit jinde a nenechat se odbít.
A řekněte svým nejbližším že vás něco trápí, že cítíte že něco není dobře, mnoho lidi vás odsoudí spíše za změny nálad za které nemůžete než za to že máte problém který sami nezvládnete

A příště vám sepíšu jak se může lehce stát, že se vám tato zákeřná nemoc vrátí a vy budete muset začít celý proces od nuly.

DALŠÍ HIT YOUTUBE - MNOŽÍRNY

Množírny se řeší hodně dlouho , ale to co se děje teď na YT je docela síla, a kdo to rozpoutal ? Slečna jménem Sára Holanová , mnohým toto jméno moc neřekne ale když se řekne Fatty Pillow tak už možná tušíte, ano jde o přítelkyni tohoto YouTubera.

O Sáře se ví že miluje psy, na tom není nic špatného , ale aby kvůli tomu urážela pomalu každého kdo si pořídí psa bez PP to už je docela síla, ale čemu se divím když má školu svého přítele Karlíka :-D

O čem tedy bylo její video ? Přibližně před týdnem vydala video kde se zabývá problematikou množíren což je fajn když opomenu to že facebook a zprávy jsou toho plné , ale to by Sára nesměla jít za nějakou pomyslnou hranici slušnosti. Někdo by měl slečně vysvětlit že pes bez PP neznamená automaticky pes z množírny. Taky jsem jako malá měla psa, a hle neměl papíry, dokonce to byl kříženec, jmenovala se Jackie a byl to kříženec Kavalír King Charles Španěla s kníračem , a odkud pejsek byl ? Budeš se asi divit Sáro ale nebyl z množírny, byl od našich známých kterým fenu Kavalíra v době hárání ,,otrtkal,, nějaký knírač a holt měla štěňata, měly je majitelé utopit? Štěnátka byla naočkována a my si jedno vzali a Jackie s námi byla dlouhých 12 let ,bez jediné nemoci , bez jediné operace či něčeho podobného. Jackie byla gaučáček co se měl královsky možná líp jak ten tvůj pes s papíry.

Co se stalo?

Co se u mě stalo přibližně od června? Strašně moc věcí , člověk by ani nevěřil kolik věcí se může stát v tak krátkém horizontu.

Bohužel koncem června, jsem se stala tak jak se říká obětí loupežného přepadení a následně i krádeže dat z ukradeného telefonu. Asi se o tom nechci nějak více rozepisovat , pokud by vás to zajímalo blíže mohu na to udělat zvlášť článek ale nemyslím si že by o to někdo stál , není to příjemné téma, nebyl na mě příjemný pohled takže ani na fotky toho jak jsem pak vypadala by nebyl pohled pro všechny příjemný. Navíc mě ještě s tímto člověkem čeká soud takže o tom asi nemohu moc mluvit.


A teď už asi ta lepší událost a to že můj syn se dostal do speciální školky pro děti s logopedickými a psychologickými vadami. Není tam sice nějaký nával ale pro nás to znamená obrovský krok dopředu , prozatím podstupujeme vyšetření kde se bude zjišťovat zda se jedná ,,pouze,, o ADHD či o autismus který je pravděpodobnější ale i tak už se snažíme si navzájem více porozumět a tato školka pro nás bude velkou pomocí. Když jsem viděla rozdíl nejen v počtu dětí na 1 učitelku ale i v přístupu veškerých zaměstnanců školky a školy tak jsem byla v němém úžasu. Máme radost :-)

Dále mi po roce a půl odešel do nebíčka můj milovaný notebook HP vínové barvy, prošel si 3 reklamacemi bohužel třetí byla už po tom co notebook po dvou předešlých doslova vyhořel , nasledoval omluvný email od pana ředitele Tesco Trutnov a nabídka s tím že si mohu ihned přijít pro peníze za svůj notebook a také velkorysá nabídka slevy na nový notebook z jejich nabídky. Tuto nabídku jsem odmítla a sama si objednala jiný notebook a jak jinak než HP, není to nic extra ale mě to zatím stačí.

FENOMÉN II. - POKÉMONI

POKÉMONI

Jak začít? Klasický můj dotaz . Tentokrát můžu jen říct pane bože to jste se všichni zbláznili?

Argumenty typu , alespoň jdu ven už nechápu vůbec? To nedokážete jít ven jen tak ? Nedochází Vám taková maličkost jako to že si ničíte touhle blbou hrou baterii v telefonu ?

Velmi mě zklamalo že tuto hru ,,propaguje,, například youtuberka ze Slovenska Lenka , ráda jsem na ní koukala ale tímhle u mě hodně klesla.
U Stejka se to tak nějak dalo čekat tudíž tam mě nemělo co zklamat stejně jako například u Fallenky .

Co mě ale zaráží je to že tu hru propaguje na Facebooku už snad každý .Rádia, televize , různé facebookové skupiny a stránky a mnoho dalšího . Všude samý pokémon, jako kdybych nebyla ráda že to po tolika letech tak nějak utichlo.

Proč si raději nestáhnete nějakou logickou hru ? Není lepší procvičit mozek místo toho že budete jak 10 leté dítě ,,lovit,, pokémony?

Nedokážu si představit že v době kdy opravdu byla sláva pokemonu na vrcholu a já na ně jako malá koukala že by moje máma v té době cca 45 letá ženská běhala po vesnici a chytala jakési imaginární pokémony :-D I když představa je docela vtipná .

A představa že moje 7 letá dcera přijde v září do 2.třídy a bude vyprávět o tom že o prázdninách běhala s mamkou venku a chytala pokémony je pro mě naprosto nepředstavitelná a je mi fuk jestli je to nějaký boom ve světe, nejsem ovce abych musela jít s davem.

FENOMÉN YOUTUBE

ANO už i já, i já jsem znechucená z toho co se na youtube děje.

Proč když prolézám youtube tak musím vidět stupidní videa? Proč točí děti ze ZŠ? Já když chodila na základku tak jsem nechtěla sedět doma a trest pro mě bylo když jsem dostala ,,zaracha" a nemohla jsem ven. Ale to je ještě pohoda, dokud nenarazíte na videa známých youtuberek z kterých se mi poslední dobou začíná zvedat žaludek a divím se že ony mají žaludek na vlastní videa.

A klidně si můžete myslet že někomu závidím, nebo co hůř že tímhle článkem kopíruji Barušminky, ale opak je pravdou , hloupost se totiž nedá závidět , teda alespoň doufám a Baru jsem o článku říkala a světe div se nevadil ji.

Takže jdeme na to.

Jaká videa mi způsobují kolaps: